24. 5. 2011
23. 5. 2011
Když se řekne léto...
...jako první si vybavím hřejivý pocit u srdce, slunce, které mě nabíjí energií, kolemjdoucí, co se jako mávnutím proutku začínají mimoděk usmívat. Bosé nohy, vnímající každičký tvar povrchu pod sebou. Obloha plná hvězd. Lidé, co vám změní život. Nezapomenutelné zážitky, neuvěřitelné náhody, smích, smích, smích. Vůni vody, vůni moře, vůni cedrů, vůni teplých letních večerů.
Období, kdy se prostě nemůže nic zlého stát.
Něco lepšího než jen slova...
Období, kdy se prostě nemůže nic zlého stát.
Něco lepšího než jen slova...
Pictures from weheartit
Takhle to vidím já.
22. 5. 2011
Going out with my jumpsuit on.
Po několika dnech, kdy se barvy mého oblečení rovnaly černobílým filmům jsem si řekla-tudy ne.
Tak jsem včera ráno otevřela skříň a tahle věcička přímo volala po prvním vyvenčení.
(Na balkoně po deváté večer.)
Tak jsem včera ráno otevřela skříň a tahle věcička přímo volala po prvním vyvenčení.
(Na balkoně po deváté večer.)
17. 5. 2011
Escape from the city
Nějaký ten víkend mimo Prahu je nezbytnost. Tentokrát "akce" zvaná prakyáda (a nedá mi to-nemá se to ypsilon změkčit na i?).
Padesátníci a čtyřicátníci se vrátili do dětských let, aby si ověřili, jestli ještě dokážou zamířit na cíl. Motivace? Velká lahev domácí hruškovice :)
Ženské osazenstvo mezitím fandilo a občerstvovalo se za rohem v hospodě.
Poprvé jsem na sobě měla diy kraťasy do pasu, ustřižené z kalhot ze sekáče. Byla jsem líná hned zahýbat okraje, využila jsem prozatím kamarády špendlíky ;)
Padesátníci a čtyřicátníci se vrátili do dětských let, aby si ověřili, jestli ještě dokážou zamířit na cíl. Motivace? Velká lahev domácí hruškovice :)
Ženské osazenstvo mezitím fandilo a občerstvovalo se za rohem v hospodě.
Skóre spíš jako hra na piškvorky, ale mezi námi-zkoušela jsem si to a až taková brnkačka to není.
Je mezi námi věkový rozdíl, jsme jiné, ale známe se hodně dlouho. Na ty dva dny se vždycky můžu chovat jako dítě z prvního stupně a nikdo mi to nemá za zlé :)
Ve všech směrech normální pes.
Hezký zbytek úterního odpoledne!
16. 5. 2011
13. 5. 2011
Friday the 13th, full of the pros and cons. Like all the days.
Ufff. Tak jo, pár věcí o kterých je třeba se zmínit. Jdu to brát, jak to dneska šlo časově po sobě.
1. TY náušnice.
Našla jsem je. Zbožňuju je. Objednám si je. Dostanu je. Navnaděna jedním jediným obrázkem na weheartit.com jsem začala asi před dvěma měsíci pátrat.
K tomu se pojí otázka směrovaná pražákům se zálibou v e-shopech:
Nebudete si teď někdo něco objednávat z topshopu? Dala bych polovinu poštovného. Přijde mi škoda platit dopravu, která vyjde skoro stejně jako ty náušnice. Dala bych samozřejmě polovinu!
2. Poslední zvonění.
Téma asi spíš pro ty menší (čti-mladší, jen mi nepřijde fér označit pětadvacetiletého blogera za staršího člověka). Zažili jste? Přispívali jste? Utíkali jste? Křičeli jste? Schytali jste? :D
3. Výpadek Bloggeru.
Přišla jsem domů, podívala se "k sobě", aktualizovala stránku..tramtadadá, článek pryč. Dobře, asi dočasná chyba serveru, něco se nestihlo načíst. Chci rozepsat pár článků, zapsat pár nápadů. Smůla. Čtu si o údržbě, která bude probíhat od 10:00 a měla by trvat něco kolem hodiny. Kolem páté jsem dostala strach, že se něco zvrtlo a máme po pr-srandě. Ale třikrát hej a hurá, závislákům nesebrali drogu!:)
4. Dnešní hokejový zápas.
O tom bylo řečeno a napsáno hodně. Uznávám, hra to byla pěkná, se smutným koncem, ale pěkná. Švédi to tuhle hru dostali zaslouženě. Přešlapovala jsem po pokoji, nekonečně dlouho zaostřovala na puk, jednou dala pěstí gauči a konec.
A konečně jsem se dostala k hlavní myšlence. Přijdu sem a na Facebooku čtu statusy (cituji): "kurvy švédský zasraný!", "Ať ti Švédi pochcípaj" a tak podobně. Trochu se stydím. Jak někteří lidé nedokážou uznat prohru. Musí útočit virtuálně. Proti národu, ketrý neudělal nic špatně kromě toho, že nás porazil. Ať si to v tom obýváku/hospodě/na Staromáku jednou zařvou nahlas v rámci nahromaděného adrenalinu, fajn. Je to jako nemoc. Kdy už z toho vyrosteme?
sedím si
1. TY náušnice.
Našla jsem je. Zbožňuju je. Objednám si je. Dostanu je. Navnaděna jedním jediným obrázkem na weheartit.com jsem začala asi před dvěma měsíci pátrat.
K tomu se pojí otázka směrovaná pražákům se zálibou v e-shopech:
Nebudete si teď někdo něco objednávat z topshopu? Dala bych polovinu poštovného. Přijde mi škoda platit dopravu, která vyjde skoro stejně jako ty náušnice. Dala bych samozřejmě polovinu!
2. Poslední zvonění.
Téma asi spíš pro ty menší (čti-mladší, jen mi nepřijde fér označit pětadvacetiletého blogera za staršího člověka). Zažili jste? Přispívali jste? Utíkali jste? Křičeli jste? Schytali jste? :D
3. Výpadek Bloggeru.
Přišla jsem domů, podívala se "k sobě", aktualizovala stránku..tramtadadá, článek pryč. Dobře, asi dočasná chyba serveru, něco se nestihlo načíst. Chci rozepsat pár článků, zapsat pár nápadů. Smůla. Čtu si o údržbě, která bude probíhat od 10:00 a měla by trvat něco kolem hodiny. Kolem páté jsem dostala strach, že se něco zvrtlo a máme po pr-srandě. Ale třikrát hej a hurá, závislákům nesebrali drogu!:)
4. Dnešní hokejový zápas.
O tom bylo řečeno a napsáno hodně. Uznávám, hra to byla pěkná, se smutným koncem, ale pěkná. Švédi to tuhle hru dostali zaslouženě. Přešlapovala jsem po pokoji, nekonečně dlouho zaostřovala na puk, jednou dala pěstí gauči a konec.
A konečně jsem se dostala k hlavní myšlence. Přijdu sem a na Facebooku čtu statusy (cituji): "kurvy švédský zasraný!", "Ať ti Švédi pochcípaj" a tak podobně. Trochu se stydím. Jak někteří lidé nedokážou uznat prohru. Musí útočit virtuálně. Proti národu, ketrý neudělal nic špatně kromě toho, že nás porazil. Ať si to v tom obýváku/hospodě/na Staromáku jednou zařvou nahlas v rámci nahromaděného adrenalinu, fajn. Je to jako nemoc. Kdy už z toho vyrosteme?
Malá, nenápadná poznámka na konec. Čte ty dlouhé články někdo? Nevadí vám můj styl psaní?
A víte co? Stejně tady budu psát takhle dlouhé věci. Neskutečně mě to baví. Hihi
A víte co? Stejně tady budu psát takhle dlouhé věci. Neskutečně mě to baví. Hihi
10. 5. 2011
Dekor-nail hardener (zpěvňující lak s hedvábím)
Asi před třemi týdny mi byl tenhle lak doporučen manikérkou. Mám od přírody nekvalitní nehty-lámou se, třepí se-a tak dále. Ne, není to zázračná věcička, kterou si párkrát přeláknete nehty a bum! pak narostou do půl metru.
Lak je na gelové bázi. Je to pouze vytvrzovač nehtů. Ale je to skvělé dočasné řešení. Pro nás, kterým nebyly od přírody dány pevné nehty-mívám dvě vrstvy+nějaký barevný lak-za tu dobu se mi ještě žádný nezlomil. Ani barva se neoloupe-většinou vydrží kolem týdne bez nutnosti oprav. Takže se dá použít i jako topcoat.
Vyrábí ho nějaká česká firma "Dekor styl" z Budějovic. Stál mě jen 76,- Kč. Pro mě už se stal nezbytností. Doporučuji. Pátrala jsem pro vás na internetu, v několika diskuzích jsem si přečetla, že je tedy nejspíš k dostání jen v nehtových studiích. Až kolem nějakého půjdete, zkuste se zeptat ;)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)