Tell me.

It seems impossible to stick a smile on your face when you see the person who always made your days only by his own happiness, sitting down on the floor,  crying.


Balím si věci na vodu. Se třídou pojedeme Ohři. Takže zítra brzy ráno na nádraží, v ruce modrá Ikea taška, v každém oku na podpěru jednu sirku. Nebo taky člověk, bojující s věcmi, které ne a ne všechny nacpat do barelu, díky mamčinu: "A ještě tohle by sis měla vzít. A bude ti tolik toho či onoho stačit?".
Těším se, netěším se...těším se...povíme si, až v úterý přijedu a zpětně dospím ty čtyři noci ;)
Ahoj!

Všechen text je víceméně vycucaný z prstu, berte ho dnes večer s rezervou, prosím.

Kdyby se nasazovací úsměvy daly kupovat treba jako shake v Mc, teď bych vysypávala kasičku.
(Minulý čtvrtek po škole na skok se Suzie)

Řekni mi, co čteš a já ti povím, kdo jsi...

...a při té příležitosti spolu zdrbneme pár titulů povinné četby (párem myslím opravdu dvě, které jsem se včera přinutila půjčit).

počet: 13
váha: těžká
obsah: krajně neznámý
počet stránek: děsím se uvádět
minimální trvanlivost: do poloviny srpna

Knížka, pěna, vana. Dobrou noc.

Coming with the first summer day

Ahoj. Jsem tu, jsem zpátky :)
A hned na začátek ochutnávkou v částečně retrospektivním duchu. Jelikož mám v úmyslu vás zahltit fotkami z (před)předchozího víkendu, popřípadě tunami smysluplného či nesmysluplného textu. Všechno už ale pěkně postupně.

1. Tattoo Convention
2. Muzejní noc
3. Sekáč trip
4. Staro-nový koníček
5. 15-ti minutová akce
6. Návrat kamarádky z Ameriky
7. Jaké je býti bláznem aneb na lekci Tchaj-ťi ve Stromovce
a taky 8., 9., 10., 11. ...

lalalalala.

Protože jsem zlá, zlá, zlá, dávám si na chvíli pauzu.

Nefotím, přestože mám foťák stále po ruce. Nenapadají mě témata, o kterých bych teď mohla psát (spíš věci, které by byly pro oko každého čtenáře v rámci toho, jak moc tu zatím chci odhalovat své soukromí).

Polepším se. Ne tenhle týden, a nad tím dalším ještě létá hejno otazníků.

Slibuji, vrátím se brzy. Slibuji, že na vás budu myslet. Slibuji, že se to tu rozjede naplno!:)

Jdu se učit...

a makat na článku kvůli...(jestli se to povede, všechno vysvětlím).

P.S.: Jestli nemáte chuť na Milkapolevičku, nekupujte si ji ve 30-ti stupňovém horku ;)

My dear bag left me alone in this world

Stalo se to dnes před hodinou francouzštiny. Ta škola ničí každého! Ani hodobóžové černé tašky už nemají nervy trávit tam červnové dny.

Abych nezapomněla, všechno nejlepší, děti!:)