Hey, hey, open your mind

Hádejte co? Neutopila jsem se a tudíž nepíši ze záhrobí, nýbrž ze svého pokoje. Jakkoli je toto pro mě nezvyklá hodina, odhodlala jsem se vstát dřív a dát o sobě vědět.

Voda byla skvělá, ale pokud chcete opravdu kvalitní radu; na Ohři letos vážně ne. Z českých řek jako by Široký vypil všechnu vodu. Celou cestu totiž budete a) dřít dno o kameny b) přenášet každý jez c) tahat loď po souši d) rezignovat na vyhýbání se všem kamenům (pouze začnete vybírat cestu nejmenšího zla) e) pomalejší než chodci okolo se svou průměrnou rychlostí na vodě 3, 5 km/h. Mám skvělou třídu. Večery k nezaplacení. Samotnou mě příjemně překvapilo, kolik jsme toho spolu všichni stihli probrat u ohně i mimo něj, na suchu i v náladě. Díky za ně! Co je velká chyba-nemám ani jednu fotku. Když tentokrát se člověk opravdu bál, že se každou chvíli "udělá". A ten můj želbohu není obojživelník.

Celý školní rok jsem byla hodná holka (achjo, je vážně citelně poznat, že je brzké ráno) a teď se konečně těším ze svých náušnic-andělských křídel z Topshopu. Mým dárkem sobě byla objednaná kosmetika e.l.f., jejíž balíček z UK mě vítal už po třech (!nechápu, nechápu, nechápu) pracovních dnech. Zatím je ve fázi testování-v létě uctívám pravidlo minima líčení. Podělím se ;). Abych k sobě nebyla lakomá, další radost jsem si udělala gelovými nehty. Prvními. Ever. Trochu jsem to asi napoprvé přehnala s délkou. Teď bych vedle sebe potřebovala asistenty, hihi.

Mám z posledních dní v zásobě nějaké fotky, které budu moci po příjezdu přidávat. A kam tentokrát? Itálie. Těšila jsem se celý rok, každý den, a teď najednou..Za tu dobu je jen velmi nepravděpodobné, že bych se odněkud připojovala. Ale kdyby přecejen...

Jdu dobalit příruční zavazadlo.
Žijte si. Vnímejte to okamžité uvolnění, když si připomenete, že jsou tu prázdniny. Doopravdy.

Tell me.

It seems impossible to stick a smile on your face when you see the person who always made your days only by his own happiness, sitting down on the floor,  crying.


Balím si věci na vodu. Se třídou pojedeme Ohři. Takže zítra brzy ráno na nádraží, v ruce modrá Ikea taška, v každém oku na podpěru jednu sirku. Nebo taky člověk, bojující s věcmi, které ne a ne všechny nacpat do barelu, díky mamčinu: "A ještě tohle by sis měla vzít. A bude ti tolik toho či onoho stačit?".
Těším se, netěším se...těším se...povíme si, až v úterý přijedu a zpětně dospím ty čtyři noci ;)
Ahoj!

Všechen text je víceméně vycucaný z prstu, berte ho dnes večer s rezervou, prosím.

Kdyby se nasazovací úsměvy daly kupovat treba jako shake v Mc, teď bych vysypávala kasičku.
(Minulý čtvrtek po škole na skok se Suzie)

Řekni mi, co čteš a já ti povím, kdo jsi...

...a při té příležitosti spolu zdrbneme pár titulů povinné četby (párem myslím opravdu dvě, které jsem se včera přinutila půjčit).

počet: 13
váha: těžká
obsah: krajně neznámý
počet stránek: děsím se uvádět
minimální trvanlivost: do poloviny srpna

Knížka, pěna, vana. Dobrou noc.

Coming with the first summer day

Ahoj. Jsem tu, jsem zpátky :)
A hned na začátek ochutnávkou v částečně retrospektivním duchu. Jelikož mám v úmyslu vás zahltit fotkami z (před)předchozího víkendu, popřípadě tunami smysluplného či nesmysluplného textu. Všechno už ale pěkně postupně.

1. Tattoo Convention
2. Muzejní noc
3. Sekáč trip
4. Staro-nový koníček
5. 15-ti minutová akce
6. Návrat kamarádky z Ameriky
7. Jaké je býti bláznem aneb na lekci Tchaj-ťi ve Stromovce
a taky 8., 9., 10., 11. ...

lalalalala.

Protože jsem zlá, zlá, zlá, dávám si na chvíli pauzu.

Nefotím, přestože mám foťák stále po ruce. Nenapadají mě témata, o kterých bych teď mohla psát (spíš věci, které by byly pro oko každého čtenáře v rámci toho, jak moc tu zatím chci odhalovat své soukromí).

Polepším se. Ne tenhle týden, a nad tím dalším ještě létá hejno otazníků.

Slibuji, vrátím se brzy. Slibuji, že na vás budu myslet. Slibuji, že se to tu rozjede naplno!:)

Jdu se učit...

a makat na článku kvůli...(jestli se to povede, všechno vysvětlím).

P.S.: Jestli nemáte chuť na Milkapolevičku, nekupujte si ji ve 30-ti stupňovém horku ;)

My dear bag left me alone in this world

Stalo se to dnes před hodinou francouzštiny. Ta škola ničí každého! Ani hodobóžové černé tašky už nemají nervy trávit tam červnové dny.

Abych nezapomněla, všechno nejlepší, děti!:)

New in: Low wedges

Když se řekne léto...

...jako první si vybavím hřejivý pocit u srdce, slunce, které mě nabíjí energií, kolemjdoucí, co se jako mávnutím proutku začínají mimoděk usmívat. Bosé nohy, vnímající každičký tvar povrchu pod sebou. Obloha plná hvězd. Lidé, co vám změní život. Nezapomenutelné zážitky, neuvěřitelné náhody, smích, smích, smích. Vůni vody, vůni moře, vůni cedrů, vůni teplých letních večerů.
Období, kdy se prostě nemůže nic zlého stát.

Něco lepšího než jen slova...

Pictures from weheartit

Takhle to vidím já.

Going out with my jumpsuit on.

Po několika dnech, kdy se barvy mého oblečení rovnaly černobílým filmům jsem si řekla-tudy ne.
Tak jsem včera ráno otevřela skříň a tahle věcička přímo volala po prvním vyvenčení.

(Na balkoně po deváté večer.)

Escape from the city

Nějaký ten víkend mimo Prahu je nezbytnost. Tentokrát "akce" zvaná prakyáda (a nedá mi to-nemá se to ypsilon změkčit na i?).
Padesátníci a čtyřicátníci se vrátili do dětských let, aby si ověřili, jestli ještě dokážou zamířit na cíl. Motivace? Velká lahev domácí hruškovice :)
Ženské osazenstvo mezitím fandilo a občerstvovalo se za rohem v hospodě.

Skóre spíš jako hra na piškvorky, ale mezi námi-zkoušela jsem si to a až taková brnkačka to není.

Poprvé jsem na sobě měla diy kraťasy do pasu, ustřižené z kalhot ze sekáče. Byla jsem líná hned zahýbat okraje, využila jsem prozatím kamarády špendlíky ;)

Je mezi námi věkový rozdíl, jsme jiné, ale známe se hodně dlouho. Na ty dva dny se vždycky můžu chovat jako dítě z prvního stupně a nikdo mi to nemá za zlé :)

Ve všech směrech normální pes.

Hezký zbytek úterního odpoledne!

My (not only a) face in the last three days.

Friday the 13th, full of the pros and cons. Like all the days.

Ufff. Tak jo, pár věcí o kterých je třeba se zmínit. Jdu to brát, jak to dneska šlo časově po sobě.

sedím si

1. TY náušnice.
Našla jsem je. Zbožňuju je. Objednám si je. Dostanu je. Navnaděna jedním jediným obrázkem na weheartit.com jsem začala asi před dvěma měsíci pátrat.

K tomu se pojí otázka směrovaná pražákům se zálibou v e-shopech:
Nebudete si teď někdo něco objednávat z topshopu? Dala bych polovinu poštovného. Přijde mi škoda platit dopravu, která vyjde skoro stejně jako ty náušnice. Dala bych samozřejmě polovinu!

2. Poslední zvonění.
Téma asi spíš pro ty menší (čti-mladší, jen mi nepřijde fér označit pětadvacetiletého blogera za staršího člověka). Zažili jste? Přispívali jste? Utíkali jste? Křičeli jste? Schytali jste? :D

3. Výpadek Bloggeru.
Přišla jsem domů, podívala se "k sobě", aktualizovala stránku..tramtadadá, článek pryč. Dobře, asi dočasná chyba serveru, něco se nestihlo načíst. Chci rozepsat pár článků, zapsat pár nápadů. Smůla. Čtu si o údržbě, která bude probíhat od 10:00 a měla by trvat něco kolem hodiny. Kolem páté jsem dostala strach, že se něco zvrtlo a máme po pr-srandě. Ale třikrát hej a hurá, závislákům nesebrali drogu!:)

4. Dnešní hokejový zápas.
O tom bylo řečeno a napsáno hodně. Uznávám, hra to byla pěkná, se smutným koncem, ale pěkná. Švédi to tuhle hru dostali zaslouženě. Přešlapovala jsem po pokoji, nekonečně dlouho zaostřovala na puk, jednou dala pěstí gauči a konec.
A konečně jsem se dostala k hlavní myšlence. Přijdu sem a na Facebooku čtu statusy (cituji): "kurvy švédský zasraný!", "Ať ti Švédi pochcípaj" a tak podobně. Trochu se stydím. Jak někteří lidé nedokážou uznat prohru. Musí útočit virtuálně. Proti národu, ketrý neudělal nic špatně kromě toho, že nás porazil. Ať si to v tom obýváku/hospodě/na Staromáku jednou zařvou nahlas v rámci nahromaděného adrenalinu, fajn. Je to jako nemoc. Kdy už z toho vyrosteme?

Malá, nenápadná poznámka na konec. Čte ty dlouhé články někdo? Nevadí vám můj styl psaní?
A víte co? Stejně tady budu psát takhle dlouhé věci. Neskutečně mě to baví. Hihi

Dekor-nail hardener (zpěvňující lak s hedvábím)

Asi před třemi týdny mi byl tenhle lak doporučen manikérkou. Mám od přírody nekvalitní nehty-lámou se, třepí se-a tak dále. Ne, není to zázračná věcička, kterou si párkrát přeláknete nehty a bum! pak narostou do půl metru.

Lak je na gelové bázi. Je to pouze vytvrzovač nehtů. Ale je to skvělé dočasné řešení. Pro nás, kterým nebyly od přírody dány pevné nehty-mívám dvě vrstvy+nějaký barevný lak-za tu dobu se mi ještě žádný nezlomil. Ani barva se neoloupe-většinou vydrží kolem týdne bez nutnosti oprav. Takže se dá použít i jako topcoat.

Vyrábí ho nějaká česká firma "Dekor styl" z Budějovic. Stál mě jen 76,- Kč. Pro mě už se stal nezbytností. Doporučuji. Pátrala jsem pro vás na internetu, v několika diskuzích jsem si přečetla, že je tedy nejspíš k dostání jen v nehtových studiích. Až kolem nějakého půjdete, zkuste se zeptat ;)

Raspberry, strawberry...Today I'm a x-berry-eater

Moje plány na dnešek? Kromě přecpávání se jahodama a malinama to vidím na učení, učení a-překvápko-učení. Ve večerních hodinách možná zaútočím na "háemko", podívat se, jestli mi tam za ty skvělé ceny drazí spoluobčané (pravda, tady bych spíš apelovala na turisty) ještě něco nechali.

Hezký zbytek dne!

(když tu tak vymýšlím titulek, koukám, že je 11:11, věříte na splněná přání?)

Prague/Cologne student exchange pt. 1

Uff.
Jo a jo, bylo to náročné. Bylo to taky otravné i zábavné. Jsem ráda, že jsou pryč, ale už teď se mi stýská.
Je to, jako si zapomenout mobil v bytě nebo si kvůli sportu muset sundat všechny šperky. Něco chybí.
Rozhodně by bylo, nač si stěžovat. Ikdyž, zrovna moje Lisa byla skvělá. Teď, na konci toho všeho vnímám, že mi to opravdu něco přineslo. Něco zatím slovy neformulovatelného, ale je to fajn.

ENG.
Uff.
Yes and okay again. And it was annoying and exciting too. I'm glad they are gone but I already miss them. It's like to forget your mobile at home or to must take off all your jewelry because of sport. Somthing is missing.
Definitely it would be so much to complain. Even though my Lisa was great. Now, at the end of all of that I see it really brought me something. Something indefinable yet, but I like it.


DAY1: arrival at airport, meeting with our families, free evening-shopping at Letňany

DAY2: art workshop at school, the boblet track, 6 min 3D cinema (the most embarrassing thing), free evening-Matějská funfair and then shopping in the centre

Nejlepší z celé skupiny-vlevo: Lisa, vpravo: Alyna <3

Jsem ta zakroužkovaná věc. Pamatujete si tu nejrozpadlejší horskou dráhu, ne? To je ona, pořád stojí :D

My good mood is falling down like a raindrops outside there

O dnešním ránu bych se snad radši nezmiňovala. Asi mám problém s jistou profesorkou. Zachovala se vůči mě nespravedlivě a já následně jako největší lempl. Co naplat, napjatě čekám, jak se to odrazí při dalších hodinách.
Dnes okolo poledne dorazili na Ruzyni "naši" Němci na výměňák. Ta "moje" (přijde mi nefér zmiňovat její jméno, ale to se asi brzy změní) momentálně sedí u nás v obýváku, dívá se na Frasiera v češtině a směje se, jak vtipně to zní-já dělala to samé u nich. Třeba Dr. House? Při vzpomínce se znovu směji.
Doufám v nějaké fotky z dnešního večera. Nebude to nijak převratný program-vždyť, podívejte se z okna. Bohužel, vlhkost vzduchu se celkem nechvalně projevuje na mých vlasech...ehmm


(photo from weheartit.com)

Nechce se mi překládat. Už tak teď pořád mluvím anglicky (německy ani slovo, mám francouzštinu, heh).

...another internet parasite

Nový začátek.

Když mě někdo poprosí, abych mu řekla něco zajímavého o sobě, jediná věc, které se dočká je většinou chvíle ticha a nervózní úsměv. Neumím o sobě vyprávět. Stejně; mnohdy pár minut "bezduchého tlachání" vypoví o člověku mnohem víc. A myslím, že přesně tak to bude fungovat virtuálně.

Budete mít možnost mne brzy poznat. 'Doufám, že potěšení bude na obou stranách.

Mimochodem, jmenuji se Veronika.

ENG.

The new beginning.

If somebody asks me to tell him something interesting about me, the only thing he'll get is a moment of silence and my nervous smile. I can't talk about me. Anyway; a few minutes of a small talk can tell you much more about that person. And I think, it will be the same in the virtual way.

Soon you'll be able to get to know me better. An i hope it's goin' to be amazing for the both sides.

By the way, my name's Veronika.