Tell me.

It seems impossible to stick a smile on your face when you see the person who always made your days only by his own happiness, sitting down on the floor,  crying.


Balím si věci na vodu. Se třídou pojedeme Ohři. Takže zítra brzy ráno na nádraží, v ruce modrá Ikea taška, v každém oku na podpěru jednu sirku. Nebo taky člověk, bojující s věcmi, které ne a ne všechny nacpat do barelu, díky mamčinu: "A ještě tohle by sis měla vzít. A bude ti tolik toho či onoho stačit?".
Těším se, netěším se...těším se...povíme si, až v úterý přijedu a zpětně dospím ty čtyři noci ;)
Ahoj!

Všechen text je víceméně vycucaný z prstu, berte ho dnes večer s rezervou, prosím.

Kdyby se nasazovací úsměvy daly kupovat treba jako shake v Mc, teď bych vysypávala kasičku.
(Minulý čtvrtek po škole na skok se Suzie)